Často čtu na Facebooku dotazy, jak někdo shání pomoc s kopyty. Obvykle se dozvím, že se u koně vystřídalo hned několik veterinářů, podkovářů, kopytářů - a žádný s případem nepohnul výrazněji kupředu, o vyléčení ani nemluvě. Proč to tak je?

nejdřív je potřeba říct, že se nesnažím navážet do podkovářů a veterinářů. Vždyť ani podkovář, ani veterinář nejsou vševědoucí a může se stát, že v konkrétní situaci prostě neví.
Potíž je v tom, že systém je nastaven tak, že veterinář (když na to 6 let studoval) musí vědět, to se od něj očekává. Tady si přiznejme, že jsme my, majitelé koní taky vinní, protože když veterinář řekne nevím, tak ho prostě vyměníme a příště zavoláme jiného. Takže on raději udělá "něco", a cestou od koně se modlí, aby to zabralo (než ztratit zákazníka hned, aspoň se o něco pokusit). Že tím oddaluje vyřešení problému, si v tu chvíli asi neuvědomuje, a že následným neúspěchem jen zhorší svoji pozici taky ne. 
Upřímně řečeno - do případu s dlouhou historií zásahů různých lidí se pak už pustí jedině Strasserák - protože ten se na koně podívá, zapomene na všechno, co tam dělali jeho předchůdci a pokusí se najít skutečnou příčinu - a teprve pak zhodnotí možnosti léčby a odhadne výsledek a délku léčení.

V čem je ten rozdíl? 

Veterináři se o kopytech skoro neučí (mají o tom ve skriptech cca 5 stránek), a jsou odkazováni na podkováře. To je důvod, proč nemá smysl na kopyta volat veterináře (s čestnou výjimkou MVDr. Havelky a dalších, kteří se v tomto oboru sami iniciativně vzdělávají). Podkovář vyučený na učňáku se podle osnov během tříletého studia učí 1/2 roku "Nauky o kopytech" jednou týdně. To je cca 20 hodin. O něco líp jsou na tom kurzy Europodkovář, ale i tam je důraz kladený především na práci se železem. Takže u nás je jediným důkladným studiem skutečně Strasser, nejbližší studium s takto hlubokými znalostmi je Gene Ovnicek v USA. V Evropě prostě detailní znalost nauky o kopytech (skoro) vymřela. Hiltrud Strasser je jediná veterinářka, kdo ještě absolvoval třísemestrální nepovinný předmět u prof. Preusse v Lipsku, ten však v 70-tých letech odešel do důchodu. Tím byla zrušena poslední katedra nauky o kopytech v Evropě, a nebýt Strasser studia, tyto znalosti by nenávratně zmizely v historii.